Před nějakou dobou jsem si na Instagramu dělala malý přehled o tom, co by Vás zajímalo. A spoustu z Vás se shodlo na tom, že by si rádi přečetli o zajímavých případech na fyzioterapii. A tak bych dnes ráda sdílela zajímavou (tedy z mého pohledu) skupinu pacientů. Jsou to ti, kteří se u mě v ambulanci objevili již se stanoveným termínem k operaci nebo doporučením k operaci, ale nakonec fyzioterapie vyřešila jejich obtíže a s radostí pacientů došlo k odvolání plánované operace. Dnešní článek nebude založen na výzkumech či studiích, ale mojí vlastní praxi a zážitcích. Proto ho berte trochu s rezervou a spíše takovým náhledem za dveře ambulance.
Osobně se musím přiznat, že jsou tito pacienti mojí oblíbení. Mají většinou silnou motivaci a k terapii přistupují velmi zodpovědně. Jsou samozřejmě i tací, kteří se s výrokem o operaci již zcela zžili a na návštěvách nejeví zájem. Většinou přijdou jen jednou nebo dvakrát. Výhodou někdy je, že již po první až druhé návštěvě dokážu odhadnout, zda daný stav lze změnit a když se stav lepší, i pacienti dostávají najednou příliv nové energie, zájem a dodržují všechna moje doporučení.
Problematika ramene
Pacientů s bolestmi ramene chodí opravdu mnoho a musím přiznat, že první roky mé praxe to byla obávaná diagnóza. Avšak po McKenzie kurzu D se vše zcela změnila a já získala jistotu při léčbě i těchto pacientů. A s tím se dostavily i kladné výsledky. Velký objev pro mě bylo zjištění, že u 70% pacientů s bolestmi ramene je příčina na krční páteři. Tito pacienti často prošli již nějakou jinou terapií, ale bez výsledku. A to většinou proto, že léčbu podstoupila špatná část těla. Příčina obtíží byla jinde a zůstávala opomíjena.
Trpělivost je u problémech s ramenem nutná a ne každý jí má dostatek. Stává se totiž, že samotné vyšetření trvá 3, 4 ale také i více návštěv. Rameno je kloub s velkou hybností, kombinací pohybů a úhlů je mnoho, a tak nezbývá než testovat a testovat. Na konci ale u těch, kteří jsou trpěliví, dochází ke snížení bolestí a následně i vyléčení.
A tak již několik mých pacientů nemuselo na operaci ramene. Z druhé strany ale bohužel také vidím pacienty po operacích ramene, kdy mají prakticky stejné bolesti a omezení. Z počátku je to zcela normální pooperační stav, ale po několika měsících by mělo dojít ke zlepšení. Právě u těchto pacientů je většinou na vině nebo spoluvině krční páteř a teprve správná terapie vede ke zlepšení. V tu chvíli mi nezbývá než se sama sebe ptát, zda pacient nebyl na operaci zbytečně.
Problematika bederní páteře
I pacienti s doporučením k operaci bederní páteře dostávají jakousi poslední konzervativní šanci na fyzioterapeutické ambulanci. Řekla bych ale, že těchto pacientů není moc, jelikož je operace opravdu až krajní řešení. Pamatuji si na svého prvního pacienta, který nemusel na operaci beder. Bylo to na lůžkovém oddělení, pacient měl výrazné bolesti, problémy s chůzí, kulhání, jistě zde byl tlak na nervový kořen. Po několik dnech ale začalo docházet ke zlepšení a to hlavně k údivu pacienta. V terapii neskutečně zabral a výsledek byl přelomový pro nás oba.
Pacient nemusel na operaci, která je spojena s dlouhou dobou hojení a rekonvalescence. Vzhledem k tomu, že měl fyzicky náročné zaměstnání, bylo to pro něj nejen zdravotní ale také finanční úleva. Nakonec i pro zdravotnictví je fyzioterapie a konzervativní přístup daleko menší zátěží časově, finančně i personálně.
Co na to lékaři?
Samozřejmě stanovisko o vhodnosti operace je vždy na nich. A v tomto článku píši o těch pacientech, kterým po fyzioterapii již nebyla operace doporučena lékařem, který byl nejdříve pro chirurgický zákrok. Bohužel ve většině případů lékaři nejsou nadšeni, ale prostě jen konstatují, že daný stav k operaci není. Již jsem se setkala s řadou zklamaných pacientů, kteří šli radostně k lékaři a následně mi řekli, že se jich lékař nezeptal na průběh terapií nebo dané zdravotnické zařízení. A já jejich zklamání sdílím. Myslím, že právě mezioborová spolupráce je pro pacienta velmi prospěšná, ale v praxi se příliš nevykonává. Moc ráda bych i s lékaři sdílela postup léčby, aby i další pacienti měli stejnou možnost. Ačkoli by konzervativní léčba, tedy fyzioterapie, měla být metodou první volby (je také finančně méně náročná), jsou někteří pacienti posíláni rovnou na operaci.
Abych byla nakonec úplně upřímná, často se zamýšlím nad tím, zda je vždy pacient na prvním místě a zda je zvolený postup opravdu ten nejlepší vzhledem k jeho zdravotnímu stavu. V některých případech jsem opravdu na pochybách. Nezbývá než se nadále vzdělávat, snažit se zveřejňovat co nejvíce kvalitních informací a více pacientům umožnit vhodnou léčbu.
