Většina pacientů, kteří přicházejí poprvé na rehabilitaci, nemá představu o tom, co se vlastně bude dít. Odhoďte ale strach stranou, protože se není čeho bát. Vím, že když jde člověk do neznámého, tak má takový divný pocit. Proto bych v dnešním článku chtěla krátce shrnout, co můžete od své návštěvy čekat.
První návštěva – Vstupní vyšetření
První návštěva se vždy liší, protože se jedná o vyšetření. Fyzioterapeut potřebuje znát Váš stav do docela velkých podrobností, a tak se připravte na záplavu otázek (na které jste možná již odpovídali dříve u svého lékaře). Právě dotazování, my tomu říkáme anamnéza, nám dá základní přehled o Vašich problémech, době trvání, nástupu bolestí nebo kvalitě spánku.
Červené vlajky – Pozor
Součástí těchto otázek, jsou i otázky, díky kterým zjišťujeme, zda je pacient u nás na rehabilitaci správně. Tyto otázky jsou pro pacienty docela skryté, ale i když se na první pohled mohou zdát nedůležité, každá má svůj důvod. Těmto otázkám říkáme vlajky, ty červené jsou výstrahou, že je potřeba pacienta odeslat k jinému specialistovi. Žluté že musíme mít ohled na psychický stav a dále máme také vlajky modré nebo černé související se socio-ekonomickou situací.
A tak je to ostatně se všemi otázkami. Neklademe je z nudy nebo proto, že bychom nevěděli co s časem (zde máme většinou opačný problém a čas nám chybí). Každá otázka má svoje odůvodnění a pomáhá nám dát dohromady úvahu pro vyšetření a následnou terapii.
Anamnéza je hotová, je čas na vyšetření
Poté přichází na řadu vyšetření. To je u každého pacienta jiné, vzhledem k části těla, která je potřeba vyšetřit a také podle toho, co jsme zjistili v předešlé anamnéze. Běžně se vyšetření skládá z těchto částí.
Držení těla – podíváme se na to, jak sedíte. Vlastně to již sledujeme, když Vám klademe otázky, a tak věřte, že zde se Vše návyky neskryjí. A to je v pořádku. My potřebujeme mít přehled o tom, jak běžně sedíte nebo stojíte a i to následně využijeme při terapii.
Neurologické vyšetření – zde záleží, zda je nutné provést a není součástí vyšetření každého pacienta. Jedná se o vyšetření citlivosti, reflexů nebo tzv. napínacích manévrů, které poukazují na stlačení nervového kořene.
Vyšetření hybnosti – u všech pacientů by mělo být provedeno vyšetření hybnosti páteře a následně části těla, která je potižena bolestmi nebo je po operaci či zranění. Vyšetření hybnosti je pro nás velmi důležité, jelikož zjišťujeme omezení rozsahu pohybu a také je to pro nás bod, se kterým budeme srovnávat úspěch terapie. Zajímá nás nejen rozsah samotný, ale i to, zda jsou pohyby bolestivé.
Svalová síla – vyšetření svalové síly je časté u pacientů po operacích a úrazech, kdy zjišťujeme na kolik se svalová síla snížila oproti druhé končetině.
Opakované pohyby – pomocí opakovaných pohybů zjišťujeme, zda Vaše bolest reaguje na určitý směr pohybu. To je velmi důležité, protože nám tyto pohyby mohou dát první návod k tomu, jakým směrem začít cvičit a provádět samotnou terapii.
Další vyšetření – další vyšetření volíme právě podle povahy Vašich obtíží a budou se lišit u každého pacienta. Mezi tyto testy můžeme řadit:
Odporového testy – bolestivost svalů a měkkých tkání při tlaku proti odporu (vhodné při problémech s Achillovkami nebo tenisovým loktem)
Funkční testy – sem patří testy, při kterých zjišťujeme více komplexní pohyby a mohou být velmi specifické. Tzn. pro každého pacienta mohu zvolit jiný test ke stanovení jeho terapie (může se jednat o různé druhy dřepů, kliků, poskoků nebo třeba běh).
Testování chůze nebo běhu – toto je specifické především pro chůzi, kdy je vyšetření vhodné především i neurologických diagnóz. Běh je naopak po ty, kteří se vrací ke sportu.
Dechový vzorec – u některých pacientů můžeme sledovat i dechový vzorec v případě, že využíváme dechová cvičení při terapii
Obvodové délky – obvody končetin měříme nejčastěji u pacientů po operacích a úrazech. Může být ale vhodné i u pacientů s bolestmi do nohy či ruky vlivem problémů na páteři.
Na závěr bych ráda řekla, že vše co následně ordinujeme v terapii, by mělo vycházet od vyšetření. To samozřejmě můžeme doplnit i při dalších návštěvách. Terapie by však neměla být náhodně volena, ale měla by mít svůj smysl. Tím můžeme pacientům zajistit vhodnou, specifickou a úspěšnou léčbu.
