První rozhovor tohoto roku je na téma Canisterapie. V posledních letech se i v našem zdravotnictví dostává do popředí více holistický přístup, který dává prostor větší škále postupů a terapií. Není to jen o tom, jak pacienta zbavit daného onemocnění, ale také o jeho prožitku, emocích, kvalitě života a možnosti prožívá v danou chvíli. Je to podle mě krok tím správným směrem, a tak má i canisterapie postupně více a více příznivců.
? Ahoj Anet, canisterapie je (alespoň bych řekla) zatím docela neznámý pojem. Mohla bys ho pro nás krátce uvést?
Canisterapie je zkráceně terapie se psem. Ve většině případů slouží jako doplněk k různým druhům terapie (logopedie, fyzioterapie, psychologie a další).
? Pro koho se canisterapie využívá?
Jak už jsem naznačila canisterapie má velmi široké využití. Od malých dětí po seniory, od zdravých lidí po nemocné. Já osobně jsem se svým pejskem chodila do mateřských školek a učila děti jak se mají k pejskům chovat. Canisterapie se používá v dětských domovech, u lidí kteří potřebují zlepšit hrubou a jemnou motoriku (vyčesávání, zapínání vodítka), v logopedii (předčítání pejskům), u starších lidí a u lidí s tělesným postižením (buď jen jako zpestření nebo se dá pejsek využít např. při polohování).
? Mám doma pejska. Je každý pes na takovou práci vhodný?
Na canisterapii se hodí pejsek, který bude mít klidnější povahu a bude mít rád lidi. Myslím, že každého pejska můžeme naučit to, co ke canisterapii bude potřebovat, ale ne každý pejsek to bude dělat rád a to je z mého pohledu také důležité.
? Měl by pejsek projít nějaký výcvikem?
Aby pejsek mohl dělat canisterapii musí mít složené canisteraputické zkoužky. Pejsek by měl být dobře socializovaný (být zvyklý na různá prostředí, na lidi s berlemi, s invalidním vozíkem, nereagovat na hlučné podněty nebo na zatahání za ocas, brát si opatrně pamlsky…) a umět základní povely jako sednout, lehnout, jít u nohy. Já tyto věci beru spíš jako základní a i můj druhý pejsek, který canisterapii nedělá tyto věci umí.
? A jaká bývá reakce lidí na čtyřnohé terapeuty?
Reakce bývají většinou pozitivní, i když občas se najde pár pacientů, kteří pejsky moc nemusí nebo z nich mají strach – v takovém případě pacienty do canisterapie nenutíme. Při terapii pacienti začnou zmiňovat jejich pejsky, které mají/ měli doma. Canisterapie bývá pro pacienty příjemným zpestřením.
? Jak potom samotná terapie probíhá?
Průběh terapie je velmi individuální. Záleží na tom, co je cílem terapie, s jakými pacienty se pracuje a jestli je canisterapie individuální nebo skupinová. V některých případech může záležet i na velikosti pejska – např. při polohování.
? Jsou pejsek a majitel za tuto práci nějak placení?
Jsou canisterapeutické týmy, které jsou za svou práci placeni – tyto týmy docházejí do zařízení pravidelně (někteří i každý den). Většina týmů však dělá canisterapii jako dobrovolnickou činnost a zařízení či organizace jim může proplácet náklady spojené s terapií.
? Jsou nějaké typy zařízení, kde se taková terapie využívá více než v jiných?
Neřekla bych, že jsou typy zařízení, kde se canisterapie využívá více či méně. Záleží na konkrétních zařízeních, zda chtějí, aby u nich byla prováděna canisterapie a také jestli má dané zařízení ve svém okolí nějaké canisterapeutické týmy.
? A kolik hodin může pejsek takto pracovat týdně?
1 terapie trvá zhruba 40 – 60 minut. Pejsci, kteří dochází do zařízení jednou do týdne mohou mít svou “pracovní dobu“ jen 60 minut (1 terapii), ale pejsci, kteří dochází do zařízení každý den tráví celou pracovní dobu se svým majitelem, který bývá většinou i zaměstnancem v daného zařízení. Terapie je pro pejsky psychicky náročná a záleží na každém pejskovi kolikrát a jak dlouho je schopen canisterapii provádět.