Stále více pozoruji, že se sami od svého těla v moderním světě distancujeme. Hledáme odpovědi, rady a pomoc ve vnějším světě, i když spoustu odpovědí nalezneme sami v sobě. Neříkám, že je špatné hledat pomoc, to určitě není. Ale myslím, že je na čase, abychom se naučili naslouchat i vlastnímu tělu. Často nám totiž dá řešení problému a nebo může lepší vnímání pomoci tehdy, kdy řešíme obtíže s odborníky.

Naučte se své tělo poslouchat

Před nějakou dobou jsem psala takový úvod k tělesné inteligenci a v článku jsem sdílela několik jednoduchých cvičení, které Vám pomohou se naladit na řeč vlastního těla. Na jednu stranu to není nijak složité, ale na druhou je nutná určitá dávka pozornosti, úsilí a vytrvalosti. Poslouchat vlastní tělo je vhodné pro ty, kteří jsou zdraví a chtějí si zdraví udržet nebo i vylepšit. Tato dovednost je ale i pro ty, kteří se trápí se zdravotními potížemi, krátkodobě i dlouhodobě.

Naučit se poslouchat vlastní tělo může napomoci i těm, kteří Vám pomáhají v léčbě. Na konferenci ve Francii jsem na jedné přednášce slyšela tvrzení, které se mi zarylo pod kůži a často na něj při léčbě svých pacientů myslím. My, co léčíme pacienty, jsme odborníci v určitém lékařském směru nebo metodice, ale pacient je odborník na svoje vlastní tělo. A každé lidské tělo je jiné. Ačkoli se někdy my, co pracujeme ve zdravotnictví tváříme, že víme vše, tak to zdaleka tak není. Lidské tělo nás překvapuje dnes a denně a jakákoli bližší informace nám může následně v léčbě pomoci.

Překážky moderního světa

V našem světě je myslím plno překážek, což je zcela přirozené. Jsem toho názoru, že jsme připraveni čelit životu s určitou dávkou stresu. Moderní život je ale myslím přeci jen o něco vzdálen našim přirozeným potřebám, a tak se může stát, že lehce ztratíme povědomí od svého vlastního těla. Mezi překážky, které stojí v cestě vnímání vlastního těla a tím pádem nerozeznání signálů, které nám naše tělo dává řadím:

• Všeobecné nadřazení intelektu nad pocity a dojmy. Rozum je stejně důležitý jako náš pocit a ruku v ruce slouží v náš prospěch. Na rozum je ale kladen daleko větší důraz a smyslovému vnímání není přikládána velká role. Navíc jsou často pocity negativně vnímány jako naše slabé stránky, které je nutné potlačit.
• Rychlost a produktivita. Pakliže nejste něčím zaměstnáni prakticky celý den, tak se může zdát, že neděláte dostatek. Odpočinek je ale velmi důležitý a čas pro sebe také. Není to nic, za co bychom se měli stydět nebo se cítit provinile, když si dáme nohy na stůl. Bohužel dnešní trend je o tom, jak zvládnout co nejvíce věcí a to co nejrychleji.
• Nedostatek pohybu. Při pohybu vnímáme naše tělo zase trochu z jiného pohledu. Dochází k zátěži a my si můžeme všimnout, jestli naše tělo něco bolí nebo jestli se naopak cítí dobře. Pohybem se vlastně učíme pracovat s vlastním tělem a používat své fyzické možnosti. Když pohyb chybí, tak nám často chybí vjem z vlastního těla.
• Naše smysly jsou neustále zabaveny. Nemáme čas se nudit nebo být jentak v tichu nebo i sami. V tomto neustálém hluku nemůžeme jemné signály našeho těla vnímat. Protože právě tělesná inteligence, která nám říká, co je správně a co nám naopak škodí, má docela tichý hlas. A když se neustále okolo nás něco děje, tak si není možné všimnout drobných niancí v našich pocitech.

Dlouhodobé výhody tělesné inteligence

Pěstování a vnímání tělesné inteligence má podle mě mnoho výhod. Sice tuto inteligenci nejde změřit, ale o to vlastně ani nejde. Díky vnímání vlastního těla můžeme více či méně preventivně předcházet různým druhům nemocí. A to hlavně těm, které pramení z našeho životního stylu. Vezměme si třeba bolesti zad. Naše určité chování, které se často opakuje, nejčastěji stojí za vznikem bolesti. Když si ale budeme všímat, při kterých činnostech nás záda bolí, můžeme změnit naše držení těla nebo se protáhnout tak, jak cítíme úlevu.

Podobně to můžeme uplatnit u jídla. Když si všimneme, po jakém jídle se cítíme dobře a plni energii a kdy je nám naopak těžko, jsme unavení nebo nás dokonce bolí žaludek nebo pálí žáha, tak můžeme lehce tělu dopřát takovou stravu, která mu dělá dobře. A tím přecházet různým nemocem zažívacího traktu.

Dále můžeme vidět, které činnosti nám dělají radost, uspokojují náš intelekt a kladou nám určitou výzvu. Tím udržujeme činnost našeho mozku neustále v pohybu a tím dbáme o zdraví naší nervové soustavy. Opakem mohou být aktivity, které nás naopak vyčerpávají, vytváří v nás určitý odpor, stres a úzkost. Již toto uvědomění si nám může pomoci lépe zvládat stres a hledat řešení těchto nepříjemných aktivit. Tím chráníme i své srdce od stresu, který působí jako negativní faktor.

Naši inteligenci můžeme velmi dobře využít i ve vztazích k ostatním. Můžeme si všímat toho, jak my sami reagujeme na různé podněty nebo chování ostatních lidí. Možná si uvědomíme, že se občas chováme obdobně, tak nebudeme chtít ostatním vytvářet nepříjemné pocity vlastním chováním. Ke svému okolí budeme více ohleduplní a tím můžeme zlepšit mezilidské vztahy. Doma, mezi přáteli ale třeba i v práci.

Rozhodně bych neřekla, že výhody tímto bodem končí, ale už vidím, že tento můj článek začíná příliš nabývat na své délce, a tak bych zde ráda dnešní povídání o tělesné inteligenci ukončila. Na závěr bych Vás jen chtěla povzbudit v tom, abyste se nebáli vnímat vlastní tělo. Poslouchejte tichá upozornění a nepřestávejte se učit a čerpat z toho, co Vám Vaše vlastní tělo říká.