Studium fyzioterapie se v posledních letech stává více a více oblíbené. A já jako fyzioterapeut jsem za to ráda. Myslím, že fyzioterapie je skvělý obor a navíc vzhledem ke stavu našeho zdravotnictví, je skvělé vidět, kolik lidí má zájem pracovat v oboru péče o lidské zdraví. Proto jsem se rozhodla zodpovědět nejčastější otázky, které mi chodí o studiu fyzioterapie.
Studium 1. část Volný čas Brigády Časová náročnost
O studiu
- Časová náročnost studia fyzioterapie je poměrně velká. Jednak je to kvůli počtu předmětů na semestr a dále také samotnou různorodostí předmětů. Je časté, že předměty zahrnují jak přednášky tak praxe či cvičení. Výuka může probíhat na více pracovištích a to znamená, že se student může za den přemístit i 2 až 3x. Kromě samotného času, který strávíte ve škole, potom strávíte hodně času učením se. Především první dva semestry jsou přímo nabité anatomií a fyziologií a současně fyzio předměty.
- Volného času tedy tolik nezbývá, ale neznamená to, že není. Záleží na tom, jakým stylem se učíte a kolik času ke studiu potřebujete (nebo jak Vás studium baví, mě učení bavilo, a tak mi nevadilo trávit hodiny v knihách). Čas na koníčky, přátele a rodinu je, ale je ho asi méně než by člověk rád.
- S brigádou je to podobné. Školní rozvrh je z velké části pevně daný a nemůžete si ho sami sestavit. Takže časová flexibilita zde moc není. Naopak jestli máte časově flexibilní brigádu, tak to budete mít snazší. Pracovat na poloviční úvazek je podle mého nemožné a dříve nebo později byste se asi necítili nejlépe. Nejhůře je to asi v prvním ročníku, poté si více zvyknete a naučíte se učit a tím pádem zbývá i více času na brigádu. Navíc získané znalosti ve škole Vám mohou pomoci k získání brigády v oboru, různých kroužcích, lekcí cvičení nebo u sportovních klubů.
Studium 2. část Průběh praxí Bakalářka, státnice Fyzika a chemi
Studium fyzioterapie
- Chemie a fyzika to přímo není, ale při studiu se setkáte s biochemií a biofyzikou. Zde se určitě hodí základní znalost ze střední školy, ale na druhou stranu, vše lze dohnat a naučit se. A ačkoli je biochemie docela náročná, pořád bych se jí tolik nebála.
- Praxe probíhají během semestru a následní v létě. Každotýdenní praxe jsou rozepsané, začíná se na lůžkových odděleních, dále jsou to ambulance a více specializované oddělení jako neurochirurgie, dětské nebo ortopedie. Během semestru jsou praxe jasně dané, v létě můžete zvolit pracoviště, kam se na 3-4 týdny vydáte. Podle mého byly praxe přínosnou částí studia.
- Bakalářka – zde se mohou fakulty lišit. Buď si vybíráte bakalářské téma nebo zpracujete kazuistiku pacienta z praxe. Vzhledem k tomu, že je bakalářka postavena na praktických základech, tak si nemyslím, že bylo těžké ji napsat.
- Státnice jsou ale docela jiná věc. Objem je vážně vážně velký a krom státnic z fyzioterapie jsou před Vámi i státnice třeba z psychologie. Do teď nevím, jak se mi podařilo do sebe natlačit tolik informací.
Studium 3. část Nejhorší semestr Anatomie a spol Zdravotní omezení
- Nejhorší semestr podle mého byl hned ten první. Vlastně to byly první dva semestry. Musíte se potýkat s náročností studia, která je výrazně jiná od střední školy. A k tomu Vás čeká zkouška z anatomie a fyziologie. Takže podle mě první ročník dá člověku nejvíce zabrat. Ne, že by to potom bylo úplně lehké, ale zvyknete si.
- Pro někoho může být anatomie nejtěžším předmětem, podle mého to byla fyziologie. Nestačí zde se jen vše naučit, ale je důležité zde pochopit souvislosti (i když co si budeme povídat, ještě našemu lidského tělu stejně naplno nerozumíme, a tak jsou některé věci, co jsem se učila já třeba již zastaralé nebo ne zcela přesné, ale to je úplně jiná otázka). Z mého pohledu jsou oba tyto předměty velmi zajímavé a o fyziologii lidského těla se zajímám do dnes. To ale neznamená, že pro mě zkouška byla lehká. Vůbec ne.
- Pakliže máte zdravotní omezení, obrátila bych se přímo na katedru, na které máte v plánu studovat. Zde si nejsem jistá, jaký je postup, ale podle mého bude individuální pro každého.
