Samotná terapie

A následně přecházíme k samotné terapii. Ta se může velmi lišit, a tak bych zde ráda pouze uvedla výčet technik, se kterými se můžete setkat. Podle diagnózy bude výběr technik jiný.

• Cvičení – zcela obecně řečeno, cviky ke zvýšení rozsahu, k posílení, protažení nebo zlepšení určité funkce. Zde máme opravdu širokou škálu cviků a postupů na výběr. Je běžné, že každý terapeut se specializuje v určité metodice a podle ní postupuje. Vždy by ale toto cvičení mělo být vybráno specificky pro daného pacienta a neměli bychom všem pacientům se stejnou diagnózou dávat stejné cvičení. Cvičení může být následně doplněno o pomůcky, které má terapeut v ambulanci. Vzhledem k tomu, že se letos snažím zamyslet nad tím, jak by mohla být fyzioterapie o něco udržitelnější, snažím se ze své praxe vyřadit plastové pomůcky. Více o tomto tématu si přečtěte ve článku.

• Manuální techniky – i zde je máme na výběr mobilizace, pomoc při protažení, manuální odpor při cvičení nebo třeba péči o jizvu. Manuální techniky zahrnují ty techniky, kdy terapeut přikládá ruce na tělo pacienta. Mohou být zcela pasivní, tedy pracuje pouze terapeut nebo při nich může být pacient aktivní (např. při kladení odporu při cvičení). 

• Úprava pohybového režimu – nejedná se pouze o cvičení, ale o úpravu sezení, přestávek mezi sezením, dostatečnou pohybovou aktivitou během dne a další. Vlastně sem řadíme to, jak se přes den hýbete a snažíme se doporučit dostatek pohybu k podpoře Vašeho zdraví. 

• Edukace – tato část terapie slouží k vysvětlení Vašich obtíží, postupu terapie a jednotlivých faktorů, které mohou být vliv na Vaše bolesti. Osobně považuji tuto část za jednu z nejdůležitějších, protože je opravdu potřeba, aby pacient věděl, proč vůbec na terapii chodí. 

• Další prvky – mezi další prvky mohou patřit více specifické techniky jako třeba aplikace kineziologického tapu nebo motivace pacienta při léčbě. Mohou se zde objevit prvky relaxačních techniky, mindfulness nebo jógy a to podle toho, jak je daný terapeut specializovaný.